Neurokognitivní porucha je pojem používaný v neurologii, který označuje snížené mentální funkce v důsledku jiného než duševního onemocnění. Často se používá jako synonymum (avšak nesprávně!) pro demenci. Příčiny vzniku neurokognitivní poruchy mohou být velmi rozmanité. Zhruba je lze rozdělit do několika skupin:
Poranění mozku způsobené úrazem – důsledkem může být krvácení do mozku (intracerebrální krvácení) nebo do prostoru kolem mozku (subarachnoidální krvácení), krevní sraženina uvnitř lebky způsobující tlak na mozek (subdurální nebo epidurální hematom) či otřes mozku.
Potíže související s dýcháním – nízký obsah kyslíku v těle (hypoxie) nebo naopak vysoká hladina oxidu uhličitého v těle (hyperkapnie).
Kardiovaskulární příčiny – cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka, zánět endokardu, zánět srdečního svalu apod.
Neurodegenerativní onemocnění – Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc apod.
Demence z metabolických příčin – onemocnění ledvin, jater nebo štítné žlázy (hypertyreóza nebo hypotyreóza), nedostatek vitaminů (zejména vitaminu B1, vitaminu B12 nebo kyseliny listové) apod.
Patologické stavy související s drogami a alkoholem, včetně abstinenčního syndromu.
Infekce – jakákoli náhle vzniklá (akutní) nebo dlouhodobá (chronická) infekce, zánět mozku, zánět mozkomíšních plen, pozdní stadium syfilis apod.
Ke vzniku neurokognitivní poruchy mohou vést někdy i komplikace nádorového onemocnění a vedlejší účinky protinádorové léčby, zvláště pak chemoterapie.
Viz také neur(o)-, kognitivní, porucha.